Můj první Pu-Erh - 2009 Teanet Jing Gu Tuocha Shu 100g

Jednoho chladného dne, měl jsem chuť dát si nějaký pořádný čaj. Zakoukal jsem se do mých zásob, ale na žádný z mé sbírky jsem nějak neměl chuť. A tak jsem dostal nápad – nějaký čaj si zajdu koupit. A jelikož jsem ještě nikdy nepil Pu-Erh, koupím si právě ten. Protože jsem ho ještě nikdy nechutnal, nehledal jsem žádný drahý, ani velký. A tak zvítězil tento.

Po příchodu domu jsem byl značně netrpělivý, ale zároveň natěšený. Slisovaný čaj jsem držel v ruce jako svátost, a jelikož jsem si ho nesmírně cenil, odloupávání požadovaného kousku pro přípravu mi trvalo dobrých pět minut. I přes mou veškerou opatrnost musím konstatovat, že jsem rozbil víc lístků, než kdybych čaj jednoduše ulomil rukou během několika sekund. Prach jsem odstranil, a už jsem si nesl v ruce 6ti gramový úlomek k mému čajovému moři, kde už na něj čekal gaiwan i se svým šálkem a mnoha dalšími pomůckami pro přípravu metodou Gong Fu Cha. Znáte to, když si chcete čajování opravdu užít... Podíval jsem se ven a usoudil jsem, že by byl hřích popíjet čaj vevnitř. Vyšel jsem tedy ven, nesouc čajové moře v jedné ruce a v druhé ruce termosku s vroucí vodou. Usadil jsem se tak na trávě a už jsem se nemohl dočkat.

Čaj byl připraven k popíjení. Beru tedy do ruky šálek s Pu-Erhem. Když však přičichnu, cítím něco, co opravdu nechci pít. Ale je to přeci Pu-Erh, jak by mi mohl nechutnat, když se o něm tak píše. I přes jakousi nechuť ochutnám a… Chyba. Alespoň tehdy jsem si to doopravdy myslel. Byl jsem přesvědčen, že Pu-Erh mi nikdy nebude chutnat. A jestli Sheng někdy jo, tak Shu určitě ne. Když jsem připravil druhý nálev, jenž byl daleko tmavší a voněl přímo strašidelně, ochutnal jsem ho. Po pár vteřinách přemýšlení, jestli se mé chuťové buňky nemýlí, jsem čaj vylil se slovy – nikdy více. Uklidil jsem mou Gong Fu Cha soupravu, ta přeci za nic nemůže, a šel jsem si dát čaj ovocný, dobrovolně.

Po čase jsem si říkal, že bych měl dát Pu-Erhu druhou šanci. I přes nesouhlas mých chuťových buněk jsem tak udělal. No a dopadlo to vcelku dobře. Určitě jsem Shu nemiloval, ale alespoň už jsem ho tolik nenesnášel. No a tak jsem zkusil po třetí. A po čtvrté. Až byla půlka Tuochy pryč a já si uvědomil, že mi ten čaj chutná. Postupem času sem vypil celou Tuochu. Začal jsem se o Shu Pu-Erhy zajímat víc. Nakoupil jsem nové koláče a z dřív nesnášeného čaje se stal můj favorit. Po čase odemně obdržel i svou vlastní konvičku, a musím říct, že se svou chutí odvděčil dokonale. Dnes už se s Shu Pu-Erhem kamarádíme a na mou první Tuochu vzpomínám nostalgicky.

Pokud byste čaj kupovali, určitě neuděláte chybu. Je to moc dobrý čaj, který za svou cenu, dle mého názoru, překvapí. Jako prodejce se nabízí Teanet, odkud ho mám i já, ale jistě se dá najít i jiný prodejce.